Výuka jízdy a péče o koně

Kdo jsme

Spolek Farské dvůr

Jsme malá rodinná stáj s pěti koňmi a velkým srdcem. Koně máme doma... vidíme na ně z okna kuchyně a jsme s nimi každý den. Jsou to členové naší rodiny. Okolo nás jsou samé roviny, žádné kopce. V létě když v polích s obilím rozkvete vlčí mák, nahradí nám louky plné květů. Na první kopec nám trvá cesta cca hodinu. Máme ale spoustu polních cest, říček a řek, můstků a mostů a železničních přechodů. Do lesa 20 minut a tam trénujeme ohýbání okolo stromů, takže jsme spokojeni tam, kde jsme. Nezaměřujeme se na určitá plemena a ani čistotu krve. Našel u nás místo každý z koní, které máme, protože jsme se navzájem potřebovali. Každý z koní má svou historii, své špatné i dobré zkušenosti. Jsou to osobnosti. Jejich empatii (vcítění se do určitých rolí) jsme si mohli vyzkoušet při rodinné konstalaci. Neuvěřitelně převzali danou roli a dokázali nás propojit mezi světy.

Chcete znát příběh našeho vzniku???

čtěte dál...

MAXIMÁLNĚ PĚT

Prvního koně jsme přivezli v červenci 2016. Arabský valášek k nám doputoval až z Kladna. První dva měsíce trávil ve stáji u soukromníka s klisnou Svitou. Spolu, jeden pro druhého, byli celé dny na zahradě pod lesem a užívali si vyjížděk po zalesněném kopci Hvězda u Kroměříže, dokud jsme je nerozdělili. Svita byla zvyklá na samotu, odloučení pro ni tedy nebylo tak bolestné. Arab Shareef (Safír) na to měl ale jiný názor. Po docestování (po kopytě) jak se u koňáků říká do dalšího nového domova (dnes už naši stáje) se rozhodl prchnout. Po dvou dnech přeskočil plot a šel Svitu hledat. Odchycen dálniční policií po 15 kilometrovém výletě byl předán a po kopytě došlapal domů (jeho první 30km výlet). Podařil se mu během týdne i druhý pokus, ale za vesnicí potkal koňského kamaráda, přidal k němu a odchycen byl opět navrácen do stáje.

Co stím??? Koník přece nemá být sám... Tak jsme začali hledat pro Sfíra koňského společníka. Na konci listopadu 2017 jsme přivezli z Písku fjordskou pony kobylku Kessii 23.let. A tak už byli koníci dva. To už byla malinká stáj. (Letos v říjnu nám Kessinka po 4 letech odešla do koňského nebe. Bylo jí 27 let.) Měsíc po příjezdu Kessie, jsme se dozvěděli smutnou zprávu. A to, že majitel Svity zemřel....Klisna byla již nadobro opuštěná. Bez koňských kamarádu, bez člověka přítele. A TAK VEZMEME SVITUNKU K NÁM prohlásil náš děda. A byli tři koně. Začali jsme s pravidelným ježděním. Kessinka pro děti a Svitunka pro dospělé. Safír PZZ. Kamarádka a k ní další kamarádka a další a už chyběl kůň na společné výlety. A tak jsme v červenci 2020 koupili z České lípy ex dostiháka jménem Hava Bali. Byl to pan úžasňák. Neskutečně charakterní kůň s velkým srdcem. Už jsme byli ta malá rodinná stáj se čtyřmi koňmi. Byli jsme nadšeni. Hava Bali vozil děti, začátečníky a se zkušenými si moc rád zaběhal. V listopadu přišlo to, co nikdo nečekal. Daň za vítězství v dostihové kariéře. Při procházce v lehkém klusu na rovném terénu v lese si zlomil stehenní kost. ÚNAVOVÁ ZLOMENINA. Terminologie známá u sportovců, která pro koně znamená, konec jejich života. S obrovskou bolestí v srdcích jsme museli Balinka (jak jsme mu říkali) uspat. Prázdná stáj, visící uzda a sedlo bez koňského hřbetu. S takovou prázdnotou jsme se nemohli smířit. Jeden den hledání, spousta koní na prodej, ale nenacházeli jsme nikoho, kdo by Baliho nahradil. A přesto mi jeden kůň něčím zavibroval v srdci. "Hobárt". Hava Bali - Ho bárt - HB. Že by za Baliho přišel Bary??? Je hoden nosit jeho uzdu, sedlo a dečku s vyšitým jménem na jeho počest? 30. listopadu 2020 přijel pan Hobárt ze Šumperka. Pravda vzhledem se Baliho svalnaté sportovní tělesné konstituci nevyrovnal. Jeho tělo bylo hubené a ochablé. Konstatování "Špatný výživový stav". Zřejmě stres z přechodného prostředí, kde byl cca 2 měsíce. Když jsme se na něj přijeli podívat, zhrozili jsme se a znejistěli. Snad jiný kůň... Stál tam hlava svěšená kyčelní kosti mu trčely ...váhali jsme 3:1. Přesto jsem dala na svou intuici a ty jeho oči. Jako kdyby pohledem říkal nejsem tak špatný.

A opět byli čtyři. Čtyři je sudý počet a doma bylo povoleno max. pět.

A Kessinčin zdravotní stav se začal zhoršovat. V květnu 2021 jsme přivezli z Jeseníku mladou čtyřletou klisničku MZURKU a bylo jich pět. Náš koňo tým se pomalu rozrostl a nejen o koně ale i o koňáky.

V červnu jsme založili "Spolek Farské dvůr" A proč ten název??? Proto, že koně mají výběhy v kouzelné farské zahradě, kde budujeme relaxační zónu, malé Picadero za farskou stodolou a zázemí ve farské hospodářské budově pro děti a návštěvníky. Jak jsmem se již zmínila, Kesinka v říjnu 2021 odešla do koňského nebe a mně si našel kouzelník Vigo. Malý pony valášek s úžasnou povahou milující děti. Zřejmě ho poslala z hora Kessie aby ji u nás nahradil.

I když se vždy najde NESOUHLAS rodiny, já vždy říkám...POKUD MÁ KONÍK DO NAŠI STÁJE PŘIJÍT, NAJDE SE ON A NAJDE SE PRO NĚJ VŽDY I MÍSTO A TO NEJEN V NAŠEM SRDCI.

A tak to u nás chodí...